Co vlastně je ten Svatý Grál?

Svatý Grál je kalich, ze kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři, a ve kterém byla zachycena jeho krev po ukřižování. Je předmětem velkého počtu legend. Celá staletí ho hledali různí dobrodruzi, kouzelná nádoba později zlákala i nacisty. Nejčastěji je však legenda o svatém grálu spojena s rytíři kulatého stolu krále Artuše a Templářským řádem.

Samotné slovo grál je odvozeno ze staré francouzštiny, která ho převzala z řeckého crater – „misky“. Existují i teorie o složenině ze spojení Sanguis Regalis, tedy „krev královská“. Grál, mísa či pohár, měl dokonce sloužit jakožto univerzální lék, jakýsi elixír mládí a života. Za svatý grál bylo v historii považováno několik relikvií. Jednou z nich byl kalich ze Svaté země – mělo jít o stříbrný kalich v bazilice v Golgotě, dle některých teorií však nebyl ze stříbra, nýbrž z pouhého dřeva.

             

Dle jiného výkladu šlo o pohár z italského Janova, má jít o honosný pohár vykládaný smaragdovými kameny, který později Napoleon převezl do Paříže, následně při navrácení do Janova byl pohár vážně poškozen. Třetím místem, kde bychom v dějinách našli svatý grál, je Konstantinopol. Odtamtud byl však při čtvrté křižácké výpravě uloupen a od doby Francouzské revoluce nebyl spatřen. Za svatý grál byl považován i achátový pohár uložený ve španělské Valencii.

Velmi starý výklad legendy o svatém grálu je spojován s Anglií. Josef z Arimatie ho měl dopravit do Glastonbury, kde vznikla první křesťanská obec na britských ostrovech. Kalich se měl později dostat na Kulatý stůl samotného krále Artuše. Artuš byl navíc dle pravidla královské krve potomkem Marie Magdalény (rodová linie šla přes jeho babičku a matku, ale i přes jeho otce).

Verze, podle které grál střežili templářští rytíři, vychází z představy, že ho nalezli v sutinách Šalamounova chrámu. Rytířský řád byl později zakázán a rozpuštěn, grál poté zmizel neznámo kam. Traduje se legenda, že část Templářů před zánikem řádu uprchla s nejcennějšími poklady, i svatým grálem a „Archou úmluvy“, ta je však jiným příběhem...

Zálusk na nalezení relikvie měl i vůdce nacistického Německa Adolf Hitler. Jeho spolupracovníka Heinricha Himmlera zaujala kniha Otto Rahna o svatém grálu a následně vyslal jednotky SS, které měly pohár nalézt v oblasti jižní Francie. Mise byla neúspěšná, hledalo se dokonce i na Islandu a v Itálii.